O mně
Čau! Jsem borec z Moravy, je mi 19 a vždycky jsem miloval vytvářet si všelijaký příběhy a světy, což mě zavedlo až sem. Můžete mi říkat Ajax, Alex/Alexandr nebo Krákráč podle toho, co vám padne do oka. Jsem queer a na 99 % na autistickým spektru, což se do mé práce hodně zjevně promítá.
Pokud vás z nějakýho důvodu zajímá víc, můžete zavítat na můj Tumblr, kde postuju svoje kresby a rebloguju všechno možný a nemožný, nebo na tuhle stránku (v angličtině), kde můžete prošmejdit moje zájmy, případně na můj Twitter, kde hlavně shitpostuju (klikejte na vlastní nebezpečí /lh). Pokud máte jakýkoli otázky nebo mě chcete kontaktovat z jiných důvodů, můžete mi napsat na Tumblru nebo na Twitteru!
Víc o Kélasu, knížkách a conlanzích
Pro lepší porozumění toho, o čem mluvím v dalších odstavcích, si dovolím menší představení svých dvou příběhů/knížek: Stíny minulosti jsou hlavní příběh a sledují osud nejhlavnějšího protagonisty Nyra z jeho pohledu. Víceméně typický high fantasy s kouzlama, drakama a bojem proti zlu, ale celý to je hodně queer a temný (neboli fucked up, jak rád říkám). Druhej příběh Sedm kruhů smrti je prequel ke Stínům, ale psanej z pohledu jinýho protagonisty Stínů, Yrska, a zabývá se jeho minulostí – končí několik dní/týdnů před začátkem děje Stínů.
Co se týče toho, jak tohle všechno vzniklo, musíme se přesunout k 27. září roku 2017, kdy jsem sepsal prolog Stínů a zveřejnil ho na Wattpad. Tehdy jsem byl fakt děcko, neměl jsem tušení, co dělám, a už vůbec jsem nevěděl, co všechno mě ještě čeká. Stíny minulosti jsem dokončil na jaře 2020, ale už tak za půl roku jsem věděl, že ten příběh chcu přepsat a vylepšit určitý pasáže. To ale šlo dost ztěžka, protože mě proklel spisovatelskej blok (co mě neopustil víceméně doteď) a další věci v mým životě (gympl), kvůli čemuž je druhá verze pořád zaseklá na úplným začátku. (Rychlej fun fact, ten úvodní prolog, co to celý začal, už v téhle verzi ani neexistuje.) Někdy v průběhu jsem začal psát prequel, dokončil ho v roce 2021, ale asi není překvapující, že aji ten je v procesu přepracování, i když je na tom o něco líp než hlavní příběh.
S conlangingem jsem hodně amatérsky začal někdy v roce 2018 a pořádně jsem se do něj dostal v následujícím roce. Přišlo to ke mně tak nějak přirozeně, protože jsem vždycky měl rád jazyky a ty fiktivní ve všemožných fantasy knížkách mě fascinovaly, tak jsem to samozřejmě chtěl zkusit taky. A o pár let později na svých bedrech nesu víc conlangů, než bych chtěl, a přesto má každej z nich na Kélasu svoje místo a především svou kulturu a svůj lid. Naučil jsem se toho neskutečně moc a zamiloval jsem se díky tomu do lingvistiky celkově (zatímco moje touha učit se skutečný jazyky spíš upadla). Práce na gramatikách conlangů mi jde poslední dobou dost pomalu, ale pořád to je koníček, co pro mě hodně znamená. :)
O Stínech minulosti
Co se stane, když přinutíš úzkostlivého, osmnáctiletého kluka opustit svůj domov na předalekém severu a vydat se do světa mimo svůj zmrzlý domov? Co se stane, když ho přinutíš čelit smrti a nelítostné realitě všeho? Co se stane, když se o sobě samém doví věci, které jeho dosavadním životem otřesou v základech a téměř ho zničí? Plno zajímavých věcí, pravděpodobně.
Přiznám se, že jsem nikdy neuměl tomuhle příběhu napsat anotaci, která by mu seděla. Kdykoli se mě kdokoli zeptal, o čem to vlastně píšu, nedokázal jsem jim uspokojivě odpovědět, protože ta knížka nemá jeden určitej cíl, ke kterýmu všechno směřuje. Jasně, cílem děje je porazit zlo v podobě nenasytnýho imperialismu, ale celej tenhle příběh pro mě vždycky představoval něco víc (jakkoli klišé to zní). Příběh o pokroku a o úpadku, o rozkladu a vykoupení, o silných a slabých lidech, o lidech, které semlelo kolo osudu a kterým se přesto jednou naskytla příležitost vybrat si, kterou cestou se vydat. Rád se ve svých postavách a vztazích mezi nima rýpám a sledovat je z duševního hlediska je pro mě stejně důležitý jako role, kterou zastávají v ději, takže asi není překvapivý, že se sem a tam objeví kapitola zabývající se těžkýma tématama.
Rád bych tuhle sekci nějak smysluplně zakončil, ale vzhledem k tomu, že příběh samotnej nemá v momentální fázi pevně stanovenej konec, asi je víc než příhodný
O Sedmi kruzích smrti
Příběh o nekonečném víru pomsty. O ztrátě, nálezech a ztrátách, ale především o smrti.
Jak se Yrsk dostal na počátek Stínů minulosti? Co všechno ho to stálo? Proč zrovna sedm kruhů? Na to všechno odpovídá prequel, v němž bych rád zachytil co nejsyrovější pocity kluka, který se připletl do pasti zvané msta (zatím mi to moc nevychází). Láska a nenávist, vděk a pohrdání, pomalý úpadek do temna vlastní mysli a vábení smrti, to všechno se tu proplétá mezi sebou a dohromady tvoří s knížku s přehršelem timeskipů.
